Circus Maximus

Circus Maximus byl největším stadionem ve starověkém Římě. Po téměř tisíc let se zde konaly především závody vozatajů, které byly v té době jednou z nejpopulárnějších římských zábav. Jednu dobu závody mohlo sledovat až neuvěřitelných 250 tisíc diváků, což byla v té době čtvrtina obyvatel Říma. Historie stadionu se datuje do 6. století před naším letopočtem, kdy závodiště nechal postavit král Lucius Tarquinius Priscus mezi pahorky Palatin a Aventin. Zpočátku byla konstrukce postavena z náchylného dřeva, proto není divu, že Circus Maximus několikrát podlehl požáru. Až v roce 103 př. n. l. nechal císař Traján závodiště postavit z kamene. Circus byl tak tři patra vysoký a reflektoval tehdejší slavu a moc Říma, o čemž svědčí i to, že spodní část hlediště byla postavena z mramoru.

Foto 1 - Stef, Foto 2 - adam brin, Foto 3 - Allison Meier

Celkový komplex měl 600 metrů na délku a 150 metrů na šířku. Circus Maximus byl občas využíván pro průvody i zápasy gladiátorů, po většinu roku však sloužil zejména jako závodní dráha pro dvoukolové vozy tažené čtyřmi koňmi. Při závodech diváci fanaticky povzbuzovali vždy jednu ze 4 frakcí, které reprezentovaly roční období - červenou, modrou, zelenou a bílou. Na jednotlivé frakce se sázelo a podporovatelé týmů se často střetli i mezi sebou, většinou až do krve. Poslední závod se na stadionu konal v roce 549 n. l., tedy téměř tisíc let po startu prvního klání. Nyní lze na místě vidět pouze hrubé rysy zarostlé trávou, většina materiálu z původního stadionu byla použita na konstrukci středověkých a renesačních římských staveb.